|
|
Metody měření kvality služeb ve vysokoškolských knihovnách : případová studie knihoven HAMU a JAMU
Bártová, Tereza ; Landová, Hana (vedoucí práce) ; Drobíková, Barbora (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá problematiku měření kvality služeb v knihovnách z teoretického a praktického hlediska. Snaží se definovat pojem kvalita v kontextu služeb knihoven a jednotlivé výkonové ukazatele užívané v praxi a podat přehled možností měření kvality v českém prostředí i v zahraničí. Popisuje metody Balanced ScoreCard, Benchmarking, Total Quality Management, ServQUAL a SWOT analýzu, které původně pocházejí z komerčního sektoru a Benchmarking knihoven, Bibliotheksindex a LibQUAL+, které vznikly přímo pro oblast knihovnictví. Mapuje také jednotlivé aktivity v této oblasti na národní a mezinárodní úrovni. Praktickou část diplomové práce tvoří průzkum ve dvou vybraných knihovnách provedený na základě tří vybraných metod měření kvality: Benchmarkingu knihoven, Bibliotheksindexu a SWOT analýzy. V závěru diplomové práce je na základě zjištěných informací a vlastních zkušeností z praxe vytvořen obecný rámec kvality služeb, možnosti jejího zvyšování a měření ve vysokoškolských knihovnách.
|
|
|
Soudní knihovny v ČR
Mizlerová, Kateřina ; Korhoň, Ondřej (vedoucí práce) ; Krčálová, Kateřina (oponent)
Cílem práce je charakteristika současného stavu soudních knihoven v České republice. V práci bude popsána soustava soudů v České republice a organizace soudních knihoven, cílem práce je zjistit, jak a kým jsou soudní knihovny spravovány, jaký je jejich fond a rozsah, kdo má tyto knihovny na starosti a jaké služby pro soudce zajišťují. Mezi vybranými knihovnami jsou zařazeny mimo jiné knihovna Ústavního soudu v Brně, knihovna Nejvyššího soudu České republiky a knihovna Rozhodčího soudu v Praze. Klíčová slova soudy, soudnictví, soudní soustava, soudní knihovny, akademické knihovny, specializované knihovny, služby knihoven, uživatelé knihoven, knihovní fond, právnická literatura, právo
|
|
|
Analýza postojů společnosti a přístupu knihoven k fyzicky znevýhodněným lidem
Molíková, Barbora ; Fonferová, Ľudmila (vedoucí práce) ; Buřilová, Marcela (oponent)
Práce se zabývá analýzou postojů společnosti k postiženým lidem prostřednictvím knihoven a hodnocením jejich konativní dimenze z hlediska přístupnosti pro znevýhodněné uživatele. V úvodní teoretické části práce jsou podle dostupné literatury analyzovány postoje společnosti k osobám s fyzickým handicapem a přístup knihoven k nim podle již provedených průzkumů. Teoretická část také shrnuje projekty aktuálně se věnující problematice zlepšení dostupnosti služeb knihoven pro znevýhodněné uživatele, odstraňování architektonických a komunikačních bariér, a vymezení základních a jednotných principů bezbariérovosti každé knihovny. Druhá, praktická část se věnuje vyhodnocení terénního šetření k prověření přístupnosti několika vybraných, dosud nezmapovaných knihoven. Podle výsledků mapování jsou knihovny zařazeny do kategorií přístupnosti a informace o nich aplikovány na webové stránky Pražské organizace vozíčkářů.
|
|
|
Metody měření kvality služeb ve vysokoškolských knihovnách : případová studie knihoven HAMU a JAMU
Bártová, Tereza ; Landová, Hana (vedoucí práce) ; Drobíková, Barbora (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá problematiku měření kvality služeb v knihovnách z teoretického a praktického hlediska. Snaží se definovat pojem kvalita v kontextu služeb knihoven a jednotlivé výkonové ukazatele užívané v praxi a podat přehled možností měření kvality v českém prostředí i v zahraničí. Popisuje metody Balanced ScoreCard, Benchmarking, Total Quality Management, ServQUAL a SWOT analýzu, které původně pocházejí z komerčního sektoru a Benchmarking knihoven, Bibliotheksindex a LibQUAL+, které vznikly přímo pro oblast knihovnictví. Mapuje také jednotlivé aktivity v této oblasti na národní a mezinárodní úrovni. Praktickou část diplomové práce tvoří průzkum ve dvou vybraných knihovnách provedený na základě tří vybraných metod měření kvality: Benchmarkingu knihoven, Bibliotheksindexu a SWOT analýzy. V závěru diplomové práce je na základě zjištěných informací a vlastních zkušeností z praxe vytvořen obecný rámec kvality služeb, možnosti jejího zvyšování a měření ve vysokoškolských knihovnách.
|
|
|
Specifika chování zákazníka na trzích kulturního dědictví.
Johnová, Radka ; Koudelka, Jan (vedoucí práce) ; Zamykalová, Miroslava (oponent) ; Beck, Jiří (oponent)
Práce Specifika chování zákazníka na trzích kulturního dědictví (především návštěvníků muzeí a galerií) vychází z marketingové teorie spotřebitelského chování, která je aplikována na statky kulturního dědictví. Zkoumá, kdo jsou zákazníci organizací spravujících kulturní dědictví, co je motivuje k návštěvě resp. spotřebě kulturních statků, jaké jsou jejich potřeby, a zda je možné najít typické skupiny se společnými charakteristikami, které lze oslovit jako segmenty trhu společnými marketingovými postupy. Práce je v češtině prvním uceleným zmapováním chování spotřebitele na trhu kulturního dědictví resp. návštěvníků muzeí a galerií, je koncipována s ohledem na praktické využití organizacemi spravujícími kulturní dědictví a resultuje v doporučeních pro modifikaci marketingového mixu v muzeích a galeriích. Práce vychází z mikroekonomické analýzy poptávky po statcích kulturního dědictví, na ni navazuje makroanalýza specifik chování a názorů zákazníků v sektoru kultury v Evropské unii s důrazem na návštěvníky kulturního dědictví založená na kvantitativním a kvalitativním výzkumu Eurobarometru, kterou doplňuje typologie zákazníků muzeí, a to jak na základě kompilace z (velmi omezených) světových, zejména amerických zdrojů (John Falk, Jay Rounds), tak i typologie doplněná, jak ji vidí kurátoři a pracovníci českých muzeí na základě své praxe. Vlastní projekt je deskriptivním výzkumem, používá kvantitativní dotazníkové šetření na vzorku 543 respondentů návštěvníků, kteří byli dotazování ve 25 muzeích nebo galeriích metodou osobního dotazování na zastavení v období září 2008 až březen 2009. První část ověřuje hypotézy ohledně vzorců chování zákazníků; zjišťuje názory, chování, postoje, zájmy, preference, informační zdroje a motivaci k návštěvě muzeí, galerií a výstav, druhá část slouží k segmentaci a popisu návštěvníků podle sociodemografických kritérií. Závěry, vyhodnocení a zobecnění výsledků slouží k návrhům na marketingové strategie muzeí a galerií; strategii produktové inovace (výstavy a programy) pro zvýšení četnosti návštěv, vytvoření klientských abonentních programů (klubů přátel) s využitím databázového marketingu a cenovou strategii zaměřenou na výchovu budoucích klientů tj. mimosezónní cenové zvýhodnění seniorů s dětmi. V teoretické rovině práce dokazuje, že se jedná o nerozpínavý, homogenní a věrný trh, klienti jsou vyznavači aktivního životního stylu a potvrzuje hypotézu o vhodnosti jednoho z nástrojů holistické koncepce, a to strategii kooperace s dalšími kulturními a společenskými organizacemi. V příloze jsou kompletní výsledky vlastního výzkumu autorky a některá další statistická data, na která se práce odvolává.
|
host ::
RSS.